Mocellus

Minulost Athasu je plná krve a smrti. Očistné války, které začal Rajaat Ničitel, se pokoušely vymýtit mnoho ras, které byly schopné vnímat. Jedním z těch, kdo se připojili k tomuto genocidnímu tažení, byl elf Mocellus z Waverly. O staletí později pokračuje a stále pracuje na provedení svých šílených plánů.

Mocellus

Raaig, 10th-Level Cleric, Chaotic Evil
Sil: N/A
Obr: N/A
Odl: N/A
Int: 9
Mou: 14
Cha: 9
Zkuš:5000
AC: 0
Pohyblivost: 9 Let 18
Úroveň/HD: 10
Zás. body: 47
THAC0: 13
Morálka: 17
Počet útoků: 1
Zranění/Útok: 1d8+2 nebo podle zbraně
Zvláštní útoky: Přivození nemoci, kouzla
Zvláštní obrany: Imunita vůči kouzlům spánek, okouzlení nebo zadržení, vůči jedům a parazlýze; zasažen může být pouze zbraní +1 a lepší; kouzla
Magická odolnost: Nicv

Vzhled

U Mocella, jako raaiga (v DARK SUN - MONSTROUS COMPENDIUM Appendix II) není již elfí dědictví patrné a rozpoznatelné. Objevuje se oblečen ve slátaných zbytcích svých kněžských hávů. Kdysi temně purpurové, ale nyní jsou zčernalé od sazí a jejich zbytky ulpívají i na Mocellově těle. Obřadní plášť má uvázaný kolem krku a kapuca shozená na záda odhaluje ohavný Mocellův obličej. Hlavu má kostnatou bez jakýchkoli zbytků masa. Oči jsou jen dva planoucí oranžové body. Celé její tělo obklopují rudočerné plameny až na dosah tří stop. Palcát, který nikdy nepoužívá, má přivázaný u pasu. Znamení na zadní straně pláště je symbolem zlé entity, kterou uctívá. Ten je ale natolik zničený, jakoby od plamenů, že jej není možné rozpoznat.

Minulost

Mocellus žil během Zeleného věku Athasu ve městě Waverly, které je nyní již dlouho zakryto pískem pouště. Patřil ke a kultu, který uctíval zlou bytost, kterou nazývali Nezjan. Nezjanova doktrína vyžadovala denně obětovat vnímavou bytost. Kult fungoval ve Waverly v utajení po mnoho let, dokud jej neodhalil a z města nevypudil dav rozzuřených občanů. Ve vřavě dav zabil mnoho členů kultu, včetně jejich vůdce. V slabé chvíli během útoku Mocellus převzal velení nad hrstkou těch, kdo přežili a vyvedla je do úkrytu. V malé jeskyni nedaleko města se pokusili pokračovat ve svých bohoslužbách. O pár let později se do města vrátila bývalá občanka Waverly; známá pod jménem Uyness se stala zastáncem Rajaata Ničitele. Žádala občany, aby se připojili k jejímu tažení za vystrnadění orčí záplavy z povrchu Athasu. Lidé z Waverly ochotně souhlasili a vytvořili armádu, která se přidala k Uynessině výpravě. Pro armádu z Waverly se válka vyvíjela dobře, ale brzy se setkali s neočekávaným problémem. Během válek se spousta orků vzdala a ti byli vzetí do zajetí a Uyness nařídila svým jednotkám, aby všechny zajaté orky zabili. I když občané Waverly byli ochotni zabíjet orky v bitvě, bylo proti jejich víře zabíjet staré, mladé a zraněné, kteří se jim vzdali. Mocellus, který se dozvěděl o dilematu mezi občany, ucítil příležitost, jak získat prestiž pro svůj kult a tajně se setkal s vůdci města. Řekl jim, že by se ujal orčích vězňů a zbavil se jich s tím, že by orky použil jako oběť při svých obřadech. Přestože byli vůdci znechuceni jak Mocellem, tak i jeho zlou vírou, byli rádi, že nalezli řešení svého problému dříve, než Uyness vězně objeví. Souhlasili tedy s jeho návrhem a začali posílat zajaté orčí muže, ženy i děti k Mocellovi, aby na krvavém oltáři padli za oběť Nezjanovi.Po čase byl Nezjanův oltář zmáčený orčí krví, ale Mocellus nevěřil, že by zlá entita mohla být uspokojena, když přijímá pouze sprostou orčí krev. Začal unášet lidi z Waverly. Jeho jednání s vůdci města mělo za následek, že jej občané Waverly začali tolerovat, takže již nemusel svou přítomnost nijak skrývat, což mu umožňovalo nerušeně vysledovat své vybranou oběti. I přes roky obětování a oddanosti Nezjanovi zlá entita nikdy neodpověděla na Mocellovu prosbu o moc. Nakonec si to Mocellus odůvodnil tak, že svého zlého boha může uspokojit jedině nejčistší krví: elfí krví, krví vlastní rasy. Brzy se z Waverly začali elfové ztrácet. V té době Mocellovy krvavé skutky objevil jeden elfí voják, který eskortoval zajaté orky k Mocellově jeskyni. V hromadě ostatků rozeznal náramek, který nosila jeho pohřešovaná sestra. Když to ve městě ohlásil, občané se rozběsnili a Mocella přivázali k zakrvavenému oltáři Nezjana a bezbožný pár upálili. Tu noc Mocellus povstal z doutnajících uhlíků ohniště jako raaig.

Současná situace

Mocellus stále straší v jeskyni, kde je Nezjanův oltář. O tisíc let později, když se do Ravenloftu přenesla Kalidnay, pohltily Mlhy i Mocellovo doupě a uschovali jej v nově vzniklé doméně. Nyní jeho jeskyně leží na okraji domény s výhledem na Bahnité moře. Mocellus se s oltářem spojen a nemůže se dostat žádným směrem dál jak na míli od něj. Kdo se přiblíží na půl míle od Mocellovy jeskyně, může zaslechnout zaslechnout slabé pozpěvování v podivném jazyce. Zvědavec, který se přiblíží k jeskyni, najde Mocella ležet tváří k zemi před zakrvaveným oltářem. Mocellus si během pár chvil přítomnost narušitelů uvědomí a zneviditelní se. Potom návštěvníky varuje šeptavým, rozkřápaným hlasem, že si smrt přijde pro ně a zkáza na všechny obyvatele Waverly. Pokud narušitelé hned neuprchnou, začne na ně Mocellus útočit s použitím všech svých sil. Mocellus pokračuje ve své výpravě za krví. Útočí na poutníky, kteří se octnou v blízkosti jeho doupěte, pokouší se zatáhnout oběti ke svému oltáři a obětovat je. Upřednosňuje obětování elfů a pokud má možnost elfa zajmout, tak jej v boji nezabije a raději jej dovleče ke svému krvavému oltáři.

Osobnost

Léta, kdy sloužil zlé entitě, oslabila Mocellovo vnímání reality. Po přeměně na neživého a staletích takové existence upadla jeho mysl do šílenství. Ztratil veškerý pojem o čase a stále věří, že žije v dávném Waverly. Mocellus si o svém životě a staletích, která od té doby uběhla, příliš nevzpomene. Jeho paměť je velmi chabá a ztěží si vzpomíná na události, které se staly byť jen před pár dny. Na protivníky, kteří Mocellovi uniknou za spárů, zapomené za pár týdnů.Na svou smrt si pamatuje a svůj nemrtvý stav považuje za požehnání od Nezjana. Mocellus nenávidí lidi z Waverly, o nichž věří, že odvrhli Nezjana i jeho, a snová nerealistické, nedosažitelné pikle na zničení města, jako je: utopit město ve vlnách Bahnitého moře nebo zničit město gigantickou písečnou bouří. Jeho chorá mysl si plete Kalidnay s Waverly a své intriky nyní směřuje na obyvatele Kalidnay. Přestože Mocellus stále může mluvit, spíše tak nečiní. Ovšem jako všichni raaigové má vrozenou schopnost komunikovat s každou inteligentní bytostí a tak umí mluvit a rozumět jazykům každého narušitele své jeskyně.

Souboj

Každý v okruhu do tří stop od Mocella utrpí 1d4 bodů zranění od plamenů, které jej obklopují. Při úspěšném zásahu způsobí Mocellův dotek 1d8+2 bodů zraněn a oběť musí provést záchranu proti kouzlu. Když neuspěje, tak se plameny, které raaiga obklopují, rozšíří i na oběť. Každé kolo pak oběť utrpí 2d6 bodů zranění, dokud není úspěšná v záchraně proti kouzlu, což uhasí plameny. Již od svého vstupu do Ravenloftu byl Mocellus schopen sesílat kouzla jako klerik na 10. úrovni. Je pravděpodobné, že temné síly Mocellovi kouzla poskytly, přestože zlý bůh Nezjan vlastně nikdy neexistoval. Navíc může jednou za den seslat zvláštní verzi kouzla oživ mrtvého (animate dead) na zbytky jakékoli obětované bytosti ve své jeskyni. Kouzlo je účinné pouze do následného východu slunce, kdy se oživený tvor zhroutí v hromadu bahna. Oživený mrtvý Mocellovi věrně slouží, ale je připoután ke stejné oblasti jako on sám. Jako raaig se může dle své vůle zneviditelnit a / nebo znehmotnit. I když je v hmotné formě, může být zraněn jen kouzelnými zbraněmi min. +1. Ovšem nemagické zbraně, které vyrobili elfí kováři Mocella zasáhnou a zraní i v jeho hmotné podobě. Neúčinkují na něj kouzla spánek, okouzlení, zadržení, ani jed a paralýza. Svěcená voda a svaté symboly na něj nepůsobí. Kouzlo povstání mrtvého (raise dead) Mocella zničí v případě, že neuspěje v záchraně proti kouzlu. Na rozdíl od většiny nemrtvých není imunní vůči útokům na bázi chladu. Vlastně je takovým útokem neobyčejně zranitelný, jelikož ke každé kostce mu náleží +1 ke zranění za jakýkoli útok chladem či mrazem.