Souragne

Náměty na dobrodružství
Ahoj všichni! Podívejme se tentokrát na často přehlíženou doménu Souragne. Jedná se o bujnou zemi močálového ostrova plnou bažinatých ramen řek a posetou plantážemi. Tato doména ztělesňuje náměty voodoo, ale i oblast Karibiku ale i předválečného jihu Spojených státù / s příchutí Luisiany. Zdejší vládce je obávaný Anton Misroi, pán zombií a ztělesnění Smrti v bažinách. Vládce mrtvých, Misroi je uvězněn v bažinách a slouží mu legie zotročených zombií. Jediná bytost, která je schopná odolat jeho Tanci smrti je Děvče z bažin, ztělesnění života. Tajemný Z-kuře-kost sleduje jejich zápas z ústraní a svou přízeň projevuje těm, kteří zaplatí jeho hrùznou cenu.
Více informací o Souragne naleznete v Ream of Terror Boxed Set, v dobrodružství Night of the Walking Dead, v románu Dance of the Dead a v základní knize pravidel Domains of Dread, dále pak v knihách třetí edice Ravenloft 3rd edition a Ravenloft Dungeon Master's Guide. Fraternity of Shadows nedávno vydalo také svůj netbook Survey to the Souragne Expedition, který mapuje aktuální situaci této domény.

Joël of the Fraternity
Dobrý příběh pro Souragne je Rybí hlava (Fishhead) od Irvina S. Cobba. Najdete jej na http://gaslight.mtroyal.ab.ca/gaslight/fishhead.htm

Dion of the Fraternity
Mé zápletky pro dobrodružství:
• Mocný loa známý jen jako Plíživec je naštvaný a nakonec plánuje osvobodit se z moci Misroi a uniknout ze Souragne. Jeho cíl však, bohužel, jde uskutečnit jen když uzme stovku živých duší za noci novoluní. Hrdinové musí najít Plíživce a zmařit jeho přání ještě než začne bez užitku obětovat životy.
• Jedné noci se probudí jedna z postavy (ve 3:33 ráno) a z různých částí Port d´Elhour zaslechne výkřiky při kterých tuhne krev v žilách. S příchodem rána je nalezeno třináct mrtvých lidí a jejich těla nejsou zbrocena jen krví, ale také záhadnou, černou substancí.
• Halucinogenní droga, která by mohla vyléčit mentální nákazu, jež zaplavuje Jádro, by se mohla nacházet jedině v rakvích Maison d´Sablet. Hráče také může popudit, že směs umí vyrábět jen samotný Misroi. Doberou se hráči Misroiovy dobré stránky nebo z něj budou muset lék „vypáčit“?

hida_jiremi
Nepřátelé mladé šlechtičny záhadně zemřeli kdesi v Port d´Elhour, aniž by byli jacíkoli svědkové vražd. Vypadalo to, že příčinou smrti většiny z nich byla jediný malý otvor mezi očima, ačkoli někteří z nich měli podobné i body na různých částech těla. Zdálo se, že mladá žena je z toho vyděšená jako nikdo jiný a když se začnou městem rozbíhat zvěsti o čarodějnictví, dojde k oslovení hráčských postav, aby celou událost vyšetřily.
Vrahem je ve skutečnosti mladý šlechtic, který se bláznivě zamiloval do podezřelé čarodějnice. Ten obdržel voodoo loutku, pomocí které mrzačil a zabíjel lidi na dálku a rozhodl se dokázat oddanost své „milované“ zabitím každého, koho neměla ráda. Jeho společenské styky mu poskytovaly dostatečnou příležitost k získání materiálů, které potřeboval ke svým temným rituálům: vlasy, nehty nebo osobní věci. I když se hráčům podaří rozluštit jeho pletichy a zastavit ho, zůstává otázka: kdo mu dal tu voodoo loutku? A jaký k tomu měl ten dotyčný důvod? Každého roku lidé z bažin kolem Port d´Elhour zahajují sezónu lovem bažinných aligátorů a v posledních letech se i vrchnost začala účastnit těchto brutálních lovů. Postavy hráčů jsou najaty jako strážci jednoho nažehleného šlechtice, který se účastní svého prvního lovu. Postupem času po cestě do bažin je s každým dalším mrtvým čím dál více zřejmé, že šlechtic a jeho doprovod nejsou lovci, ale naopak – stali se kořistí. Postavy hráčů se musí udržet na živu jak sebe, tak i šlechtice, dokud se nedostanou zpět do civilizace nebo dokud nezabijí velkého aligátora, který je loví s téměř lidskou schopností přemýšlení.

Alhoon
Problém Souragne je ten, že je příliš malá! Navrhoval bych lidem, aby ji zvětšili. Podle mého by bylo dobrých zhruba tak 25 mil napříč ostrovem a přidat ještě nějaké menší osady, třeba jen malé vísky kolem panské usedlosti. Na Souragne žijí v bažinách mocní podivíni. Ty podivíny berte jako s ŽS 5, ale tak, že mohou sesílat kouzla jako druidi, ale zároveň umí používat i nekromantská kouzla.
Syn ze vznešené rodiny ze vzdělaných domén, kde se učí, že na Souragne jsou volné prostory a „systém zákonů“, který mu vyhovuje, se rozhodl se sem přestěhovat a zabrat si nějakou půdu v bažinách, aby pak prodával bažinné byliny a zboží do Jádra země. Nakoupil několik otroků, najal několik strážců a odborníků a dal se do díla. Za pár měsíců založil malinkou vesničku s 60 až 70 lidmi a začal využívat darů bažin. Nejprve bude muset čelit lidem z močálů, ale s družinou dobrodruhů (možná s hráčskými postavami, možná bez nich) jejich nápor odrazí. Poté se osmělí a posílá své lidi hloupěji do slatin a močálů, až vyruší zloduši, kteří pak zaregistrují jeho přítomnost a začnou sužovat vesnici i jeho samotného. Šlechtic si najme PC, aby se postarali o tento problém. Všimněte si, že v tomto případě/dobrodružství není zlý ani šlechtic ani FEY. Obě strany chtějí stejnou zemi z různých důvodů. Můžete i jednu stranu nastavit jako zlou, nebo nechat na rozhodnutí dobrodruhů, které straně se nakloní, nebo zda budou pro kompromis. Možná že osadu přemůže příroda, zůstane naprosto bez lidí a zbude jen nejasná známka toho, co drive bývalo vesničkou. A možná, že šlechtic bude násilnický, ambiciózní typ, který o své lidi vůbec nejeví péči. Možná obě varianty jsou správné, možná žádná….

Reginald de Curry
Družinu najal aristokratka („Marsha“), aby nalezli jejího novomanžela („John“), který zmizel před asi před dvěma týdny. Marsha věří, že za zmizením jejího muže stojí Z-kuře-kost, ale neřekne proč.
Komplikace:
• Marsha zaplatila Z-kuře-kostovi, aby jí vyrobil kouzlo lásky, které pak použila, aby se do ní John zamiloval.
• John byl již ženatý a se svou ženou („Sue“) se rozvedl, aby se s Marshou mohl oženit.
• Sue se dozvěděla o kouzlu lásky a unesla Johna, aby mohla toho okouzlení zrušit.
• Sue v záchvatu žárlivosti Johna buď zabila nebo ho nechala zabít. • Z-kuře-kost unesl Johna, když Marsha odmítla zaplatit za kouzlo lásky (cenou za něj bylo odevzdání prvorozeněte).
• Z-kuře-kost přeměnil Johna na zombii a pošle ho zabít Marshu (VRGttWD se v tomto případě bude hodit).
• John byl infikován krokodýlodlakem a skrývá se v bažinách, možná uvězněn v hybridní nebo zvířecí podobě.
• John právě uprchnul se svou bývalou přítelkyní, ale vystopovat ho bude těžké, protože si zamluvil plavbu na „Říčním jezdci“.

Malus Black
V malé odloučené osadě se otroci konečně vzbouřili proti svému nadřazeneckému vůdci. Po krátkém a prudkém boji byl šlechtic zajat a naložili s ním nejděsivějším způsobem. Byl zaživa pohřben daleko za vesnicí, kde nikdo nemohl zaslechnout jeho křik.
Ale smrt tímto způsobem je jen zřídkakdy definitivní a vesničané si příliš neužili času, kdy oslavovali nově nabytou svobodu, než se jejich šlechtic vrátí jako Děsivý mstitel, který nenajde odpočinku, dokud nepotrestá vůdce vzpoury. Brzy začali umírat a vůdci povstání jsou jeden po druhém zabíjeni měsíc co měsíc, vždy za svitu úplňku. Nyní zbývají již jen dva a oba se zamkli ve svých domovech. Vesnici svírá a ovládá panika, protože další úplněk se pomalu ale jistě blíží.
Vstup hráčských postav:
Poslední nadějí vůdců povstání je, že hráčské postavy najdou zdroj smrti a ukončí to. Samozřejmě se to snáze poví než udělá, protože není pravděpodobné, že by nemrtvý šlechtic dovolil cizincům, aby ho jakkoli vyrušili od něčeho, co považuje za svou povinnost. Ten sice nemůže změnit svůj vzorec chování co se týče zabíjení rebelů, ale hráčské postavy nic takového nesvazuje a s jistotou se budou potýkat s velkou porcí problémů, když slíbí vesničanům pomoc. V té době pomocí pátrání, mýtů a podezíravých šamanů doufejme objeví pravého viníka. Pokud ano, pak existuje několik způsobů jak ukončit bytí nemrtvého šlechtice:
• Zničit šlechtice. Je to nejobvyklejší způsob jak se vypořádat s oživlou mrtvolou, ale v tomto případě rozhodně ne jednoduchý, protože šlechtic není jen bystrý, znalý terénu a velmi mocný, ale nečiní mu žádný problém počkat si na správný momoent. Být nemrtvým často pomáhá k lepší trpělivosti.
• Smrt dvou zbývajících vůdců povstání. Ať již to udělají hráčské postavy nebo šlechtic, tak se nemrtvý vrátí ke klidnému odpočinu okamžitě po jejich smrti. Vůdci samozřejmě nebudou právě potěšení, jestliže se je postavy hráčů pokusí zabít.
• Soudní přelíčení s dvěma zbývajícími vůdci. Jestliže šlechtic uvěří, že byli spravedlivě potrestáni za svou rebelii, bude uspokojen a vrátí se do hrobu. Není pravděpodobné, že by vůdci byli ochotni cestovat do Port d´Elhour na svůj soudní proces, stejně jako patrně nebudou chtít slyšet větu o rozsudku o své smrti, ale postavy by měly být schopny je přesvědčit, že je to výhodnější, než se nechat krutě zavraždit nemrtvou nestvůrou.

ScS of the Fraternity
Maison Douleur se tyčí nad vesnicí v oblasti Aboise na severním konci ostrova. Rod Douleurů již dlouho vládne pevnou rukou oblasti Aboise a potírá každého, kdo není poslušný. Vesničané již po mnoho let žijí ve strachu z Douleurů, ale před padesáti lety jejich vládu ukončil jejich praotec, Henri Douleur, který zpopelnil svou ženu (kterou zabil). Za narušení zákona Vládce smrti zasáhla rodinu i jejich služebnictvo hrůzná, nesnesitelná nemoc. Jejich plantáže byly v karanténě a nikdo na ně nevstoupil. Až dosud.
Skupina teenagerů se náhodou zatoulala do usedlosti, z velké části porostlé popínavkami a i přes varování svých rodičů a prarodičů se pustili do průzkumu zarostlého panství. Další den se objevila jen jedna z těchto mlaïasů, jak jde v lehkém oparu přes pole. Dívka i přes horečnatou slabomyslnost drmolila cosi o tom, kde byla.
Duchové zničené rodiny stále číhají v rozkládajícím se sídle. Postrádají těla a touží po životě, který jim byl ukraden. Každý, koho vlastní, podlehne stejné útrapné nemoci, kterou Misroi proklel Douleury. V šeru usedlosti jsou v amoku děti, které teï vlastní duchové:
1. stará aristokratická guvernantka, která si stále zachovává dobré způsoby
2. odporný malý kluk se zálibou v trýznění svých kamarádů
3. upírská milenka Henriho (ta, která ho přesvědčila zabít jeho ženu)
4. násilnický, chlípný syn
5. vrchní sluha
6. Maris, zavražděná žena
7. Henri, despotický patriarcha
Na rozdíl od zbytku duchů, Henri Douleur ví o léku na jejich nemoc. Chce najít tělo zdravého dospělého, které by mohl mít a skrze něj na sebe převzít vládu nad Aboise.
Hráči mají netušeného spojence v Maris Douleurs, zavražděné ženě Henriho. Jeslitže sesbírají její prach, může Maris zavést postavy hráčů k dětem, k léku na jejich nemoc nebo jim i pomoci zničit Henriho.

Shadowking
Každý ví, že se má držet na hony daleko od hlubokých bažin, jelikož jsou v doméně Pána mrtvých. Ale pyšný aristokrat nedbá varování a vybuduje si usedlost v blízkosti samotného Antona Misroi. Po několika měsících se veškeré spojení s panskou usedlostí přerušilo. Od té doby již uteklo několik tuctu let. Příbuzní aristokrata najímají dobrodruhy, aby získali zpět staré dědičné rodinné cennosti z jeho sídla. Hrdinové vstoupí do hlubokých bažin a čeká je hrůza…
• Nejzrejmější volbou je, že se všichni stali zombiemi, ale to je příliš patrné klišé.
• Rodina přežila – určitým způsobem. Když se panské sídlo rozpadlo na trosky a z okolí začaly výpady divoké zvěře, zombií a samotné bažiny, rodina se uchýlila k incestu a kanibalismu, což jim dává šanci přežít.
• Nová generace rodiny vyrostla jako nestvůry, v odporné, nepříčetné a nepřirozeně mocné kanibaly, kteří prahnou po lidském mase a usedlost používají jako svou loveckou základnu. Používají několik špinavýc triků jako jsou hnusné pasti, termné vlastnosti bažin (mnozí z nich ovládají její nadpřirozené síly, aby se paktovali s různými Loa) a několik vycvičených aligátorů. Postavy hráčů musí přežít dostatečně dlouho, aby svého cíle dosáhli a případně zbavili svět těchhle odporných, nepřátelských bytostí.
• Rodina přežila a vše se zdá být normální. Pravda je taková, že jsou pod ochranou bytosti dost silné na to, aby vzdorovala Pánovi mrtvých (jako je Černý drak) a v noci jí uctívají v temných rituálech, kde hosty podávají jako oběti, který si kupují její ochranu.

Joël of the Fraternity
Příběh, vyprávěný po návratu ze třtinových polí:
Mon ami! To se ti ta modřina zase tak špatně hojí? Před pár dny jsem slyšel o voodanoce, Mama Crécré, která byla uchem Dívky z bažin. Nebo možná není voodanka, ale někdo jiný? Oui, je naprosto úžasná v péči a léčení obyčejných lidí. Perfektně umí léčit zranění a říká se, že dokonce umí i lidi navracet z … oui, ze studeného objetí smrti a z bezvědomí! Rozumíš, ne jako zombie! Umí je vrátit jako lidi, kteří předtím umřeli! Říká se o ní, že žije v běžině Maison d´Sablet na malém, suchém ostrůvku jižně od Lac Noir….
Jednou se vydala do Port d´Elhour, aby si sehnala nové sítě a náčiní na rybaření. Potkala se s jednou mladou holkou k smrti vyděšnou, že se její manžel vrátil z hrobu jako páchnoucí zombie. To temní Loa opět udeřili…. Mama Crécré za ní držela smutek při časném raním rituálu a na muže seslala svou bílou magii a zachránila ho z neživota. Brzy vdova zase objímala svého žijícího muže.
Slyšel jsem, že šťastný pár, který se právem obával Pána zombií, odplul ze Souragne na první obchodní lodi, který opustila d´Elhour. Poznámka pro DM: exitence a přesná povaha Mama Crécré je na vás…
---
Citace Antona Misroi z románu Tanec mrtvých (Dance of the Dead):
"Řekni mi, opravdu předpokládáš, že zůstane naživu? Str. 226
"Smrt není nevyhnutelně volbou“ str. 226
"Každý je v pasti – ať tak nebo jinak. Někteří jen mají hezčí klece, toť vše.“ Str. 228
"Kdo může lépe vědět, než pán zombií, jak žalostný materiál je pouhé maso?“ str. 229
"My všichni jsme nestvůry… . Hluboko v každém z nás je nestvůra. Někteří s ní bojují celý život. Bez úspěchu. Někteří se svou nestvůrou nešťastně koexistují. To jsou ubožáci (...) ty a Já to oslavujeme " str. 238

Igor the Henchman
Dochází ke kolonizaci nové vesnice na ostrově mezi bažinami. Bohužel se zdá, že Souragneští osadníci na sebe spustili jakési tajuplné prokletí a postupně se přeměòují na hadí lidi. Jestliže se hráčské postavy doberou polohy vesnice, zjistí, že kletba postihuje i je. Jedině průzku zpola potopených trosek starobylého chrámu v jejím okolí jim může dát naději na nalezení příčiny (a způsobu léčby) této podivné pohromy.